Strict Standards: Declaration of JCacheControllerView::get() should be compatible with JCacheController::get($id, $group = NULL) in /home/palivovedrevosenov.cz/palivovedrevosenov.cz/libraries/joomla/cache/controller/view.php on line 137

Základní jednotky palivového dříví

plnometr (plm) - čístý objem dříví, změří se průměr kmene ve středu délky ve dvou na sebe kolmých osách, délka kmene a dle tabulek se spočítá objem dříví. Zjednodušeně lze počítat jako u válce. V této jednotce se palivové dříví maloobchodně neprodává.

prostorový metr sypaný (PRMS) - krychle o objemu 1x1x1 metr do níž jsou štípaná polínka palivového dřívín vysypány. Podíl volného místa není nijak regulován. Díky sypání z nakladače nebo přímo z dopravního pásu je meření "férové" a nejde ovlivnit například způsobem skládání.

prostorový metr skládaný (PRMR) - štípané polínka palivového dřeva vyskládané na paletu (do klece) o velikosti 1x1x1 metr.

POZOR - Pojmy: metr kubický (m3) nebo prostorový metr (prm) jsou jednotky pouze objemu. Není určeno jestli je dříví volně sypáno, skládáno nebo je myšlen čistý objem. Můžete se tak stát obětí nedorozumění.

Tabulka převodu základních jednotek - vlastní měření

 

plnometr

PRMR - neštípaná polena

PRMR - štěpiny

PRMS - štěpiny

plnometr

stejná jednotka

1 plm = 1,5 PRMR

1 plm = 1,6 PRMR

1 plm = 2,3 PRMS

PRMR - neštípaná polena

1 PRMR = 0,65 plm

stejná jednotka

1 PRMR = 1,05 PRMR

1 PRMR = 1,55 PRMS

PRMR - štípané

1 PRMR = 0,625 plm

1 PRMR = 0,95 PRMR

stejná jednotka

1 PRMR = 1,45 PRMS

PRMS - štípané

1 PRMS = 0,5 plm

1 PRMS = 0,65 PRMR

1 PRMS = 0,7 PRMR

stejná jednotka

 

Doplňkové jednotky - balení

BIG BAG - 1,1 - 1,3 PRMS skladováno na paletě zabalené do polopropustné síťoviny BIG BAGU - dřevo již není nutno dále schovávat pod střechu, přirozeně vysychá díky ventilačním otvorům přímo v BIG BAGU

Hmotnost palivového dříví

O hmotnosti netřeba dlouho mluvit. Je však potřeba dát si pozor na jednotky vůči kterým se hmotnost vztahuje, viz výše. Obecně platí, že tím tvrdší dříví, tím větší fyzikální hustota a tím větší hmotnost, a většinou také i výhřevnost. 

V tabulce jsou uvedeny hmotnosti jednoho plnometru různých druhů dříví.

dřevina (m3 - plm)

váha surové

váha vysušené

topol

840 kg

450 kg

dub letní

1000 kg

760 kg

smrk

740 kg

470 kg

borovice lesní

700 kg

520 kg

buk

990 kg

720 kg

habr

1080 kg

820 kg

jasan

920 kg

720 kg

Javor

980 kg

660 kg

Jedle

1000 kg

460 kg

modřín

760 kg

600 kg

Výhřevnost paliv

Stěžejním pojmem je výhřevnost. Základní jednotkou výhřevnosti, která je nejčastěji používaná u paliv, je MJ/m3 nebo MJ/kg. To znamná milion Joulů (jednotka práce nebo energie) na metr krychlový nebo kilogram.

Laicky řečeno nám tato jednatka ukazuje kolik tepla z daného dříví můžeme získat, resp. kolik tepla dané palivo při spálení uvolní. Odvíjí se především od typu dříví, jeho kvality a vlhkosti. Obecně platí, že čímtvrdší dříví, tím větší výhřevnost. To je dáno především hustotou dříví. 

Pozor - pro porovnání jednotlivých druhů dřevin se výhřevnost musí vztahovat k objemu (MJ/m3). Pokud by se vztahovala na jednotku hmotnosti (MJ/kg) - příliš mnoho informací pro porovnání nezískáme - viz poslední odstavec.

 

Tabulka výhřevnosti různých paliv.

palivo

výhřevnost

palivové dříví

13,12 MJ/kg

benzín

43,59 MJ/kg

nafta

42,61 MJ/kg

svítiplyn

14,50 MJ/m3

hnědé uhlí

10-17 MJ/kg

černé uhlí

21-31 MJ/kg

papír

14,11 MJ/kg

koks

28-37 MJ/kg

 

Tabulka výhřevnosti dřevin.

dřevina

výhřevnost

topol

6540 MJ/plm

dub

11050 MJ/plm

buk

10830 MJ/plm

habr

10970 MJ/plm

akát

11850 MJ/plm

smrk

7350 MJ/plm

borovice

9250 MJ/plm

jedle

8040 MJ/plm

olše

8260 MJ/plm

K zamyšlení

V první tabulce je uvedena výhřevnost palivového dříví obecně jako 13,12 MJ/kg, kdežto v druhé tabulce vidíme u každého druhu dříví jinou výhřevnost. Jak je to možné? Pokud se podíváme ještě výše na hmotnosti dříví, zjistíme se výhřevnost stoupá přímou úměrou, co klesá hmotnost dříví. Z toho tedy vyplývá že v přepočtu na kilogram mají všechny druhy dříví velmi podobnou výhřevnost, ale díky různě hustotě (hmotnosti) dosáhnou různé výhřevnosti pokud ji počítáme na objem dříví. Velmi podobné dětské hádance: Co je těžší? kilo peří nebo kilo železa? - Co má větší výhřevnost? kilo topolu nebo kilo dubu? více v posledním odstavci.

Vlhkost a její vliv na výhřevnost

Čím vlhčí dříví, tím menší výhřevnost, ale proč? Je to způsobeno tím, že část uvolněného tepla ze spalování dříví je použita pro odpařování vody ve dřevě. Tím pádem ho pro Vás zůstává méně. Topit mokrým dřevem se zkrátka nevyplatí. Čerstvé dříví má vlhkost kolem 50%, sušené zhruba 20%. Uměle lze dosušit na cca 5%.

V tabulce je uveden příklad na měkkém dřevě.

vlhkost

výhřevnost

váha

1%

18,56 MJ/kg

355 kg

10%

16,40 MJ/kg 

375 kg

20%

14,28 MJ/kg 

400 kg 

30%

12,18 MJ/kg 

425 kg 

40%

10,10 MJ/kg

450 kg 

50%

8,10 MJ/kg 

530 kg 

 

Rychlost a teplota hoření palivového dříví, popelnatost a účinnost

Tyto všechny pojmy spolu přímo velmi souvisí a je potřeba je vysvětlovat dohromady, kvůli vazbám mezi nimi.

Rychlost hoření se udává v sekundách a minutách a říká nám, jak rychle dřevo vyhoří (promění se na popel). Do toho se počítá i doba žhnutí, jež je vlastně hořením dřevěného uhlí. Různé druhy dřeva přirozeně různě rychle hoří. Rychlost hoření lze také ovlivnit regulací příchozího vzduchu do ohniště (většinou přímo na kamnech) a regulací odhozích spalit (komínovou klapkou). 

Teplota hoření je teplota uvnitř ohniště při spalování dřeva. Každý druh dřeva má přirozeně (tak jako každé různé palivo) různou teplotu hoření. Teplota hoření je však ovlivněna i rychlostí hoření - viz výše. Teplotu lze tedy také ovlivňovat regulací tahu. 

Popelnatost je podíl dřeva a popela. Udavá se většinou v procentech a znači kolik nám po spálení dřeva zbude popela. To silně závisí na teplotě hoření. (závisí to také na samotném látkovém složení dřeva, ale hlavní je vždy teplota). Obecně při vyšších teplotách vzniká méně popela. Každé dřevo má přirozeně různou teplotu hoření a tedy i různou popelnatost. Méně popela je dobré proto, že nejenom máme méně odpadu, ale znamená to, že shořelo více dřeva.

A to je právě účinnost. Účinnost je také podíl, ale mezi energií kterou bychom měli získat při 100% spálení a tím kolik jí získáme doopravdy. Špatně se laicky měří, ale může nám napovědět právě popelnatost. Čím méně popela ze dřeva, tím více ho shořelo. Účinnosti si všimneme možná při výběru kamen, kde je udána výrobcem, kdy různá kamna mají různou účinost, kde závisí na jejich kontrukci, jak dokáží dřevo spálit. Účinnost však lze ovlivňovat i regulací tahu (rychlosti hoření) a především výběrem dřeva. Jak druhu, tak kvality. 

Účinnost nám tedy ovlivňuje mnoho fakturů: Zejména samotná konstrukce kamen, druh dřeva, kvalita dřeva, rychlost hoření (regulace).

Na účinnosti je možné ušetřit stejně jako na samotném topení dřevem. Je obrovský rozdíl, jestli je účinnost spalování 60% nebo třeba 85%. A to jsou běžné rozdíly v účinnosti.

Zejména i starších kamen nebo kotlů, ale i u levnějších nových je velký problém právě v regulaci tahu. Při rychlém hoření dřeva, nám velká část tepla doslova vylétne komínem !! Vhodná je komínová klapka, která reguluje průtok odchozích spalin, ale zároveň nebrání příchozímu vzduchu a neklesá tolik teplota hoření jako při regulaci příchozího vzduchu.

 

Shrnutí

I když se zdá být rozdíl výhřevnosti mezi jednotlivými druhy dřeva velký, ve výsledku (jak jsme si dokázali pod tabulkou výhřevnosti dřevin) je v přepočtu na kg výhřevnost všech druhů dříví přibližně stejná. Výhřevnost různých dřevin se tak liší pouze v předpočtu na objem. Ceny palivového dříví jsou od tohoto také odvozovány.

Například:

Pokud koupíme 10 prms topolu, bude mít výhřevnost zhruba 28434MJ, vážit 1956 kg a stát 6500Kč =0,100 Kč/MJ

Pokud koupíme 6 prms dubu, bude mít výhřevnost 28826 MJ, vážit 2608 kg a stát 6900Kč = 0,104 Kč/MJ

Ve výsledku jde tedy především o ostatní vlastnosti dříví, jako právě jeho objem, váhu, rychlost hoření a popelnatost, ... Každý zákazník se můsí rozhodout a především si zkusit, co mu vyhovuje více. Také jednotlivé kamna, kotle a krby spalují vždy lépe jeden druh dříví než druhý. Rozdíly nemusí být veliké, ale při celosezóním vytápění se celkový rozdíl může již znatelně projevit.

Především u dopravy palivového dříví jsou objem a váha podstatné vlastnosti - pokud má kontejner 7,5 m3, cesta bude stát vždy stejnou částku (např 600Kč). Můžete si tak nechat přivést dříví za 8625Kč (dub) s 82875 MJ tepla nebo za 4875 Kč (topol) s 49050 MJ tepla.

Joomla! konzole ladění chyb

Sezení

Informace o profilu

Využití paměti

Dotazy do databáze